Jak se naučit chodit na podpatcích

Možná jste už ve svém životě a na svou adresu slyšeli hlasitou poznámku „Ty se na těch podpatkách jednou zabiješ.“ No, dvakrát to fakt nejde. A aby se předešlo bolestem, úrazům a podobným „radostem“, podívejte se na videa. Výhodu mají ti z Vás, kteří trošku zvládají angličtinu. Avšak ukázka je natolik výmluvná a konkrétní, že není třeba ani základních znalostí cizí řeči. Pořád to je jen chůze, vysoké podpatky a jak na to.

Learn how to walk in heels with these easy to follow steps! Feel confident walking in high heels, wedges, platforms and stilletos. The heels in this video are all available from http://www.ImHaute.com These tips from Kassandra Brooks will have you strutting your stuff like a model in no time!
strojový překlad (překladač google)
Naučte se chodit na podpatcích s těmito snadno sledovat kroky! Přesvědčeni, chůzi na vysokých podpatcích, klínů, platforem a jehel. Střevíce v tomto videu jsou k dispozici od http://www.ImHaute.com Tyto tipy od Kassandra Brooks ti pomohou, abys byla modelkou každého okamžiku!

Amiclubwear.com is not only your shoe shopping go-to but also your trusted authority on walking in them! If you’re not used to walking in pointed high heels, don’t worry! Amie Nicole gives us a couple of tips to get your walk going!
We also got these pointed toe babies in every style to help you practice! Take your pick here!
http://www.amiclubwear.com/catalogsea…
strojový překlad (překladač google):
Amiclubwear.com není jen vaše boty nakupování go-to, ale také vaše důvěryhodného úřadu na chůzi v nich! Pokud jste nejsou zvyklí chodit do špičatých vysokých podpatcích, nebojte se! Amie Nicole nám dává několik tipů, aby vaše chůze jít! také dostali jsme tyto špičaté toe děti v každém stylu, které vám pomohou procvičit! Vyberte si zde! http: //www.amiclubwear.com/catalogsea …


Vysoké podpatky nám přidají několik centimetrů na výšce, eleganci i sebevědomí, tedy – pouze pokud na podpatcích umíte chodit. Když ne, tak Vám seberou i tu poslední sebeúctu a úroveň, kterou máte. Takže, než na jehlách vykročíte na procházku, párty nebo jinou zábavou, naučte se je zvládnout (poznámka administrátora: máte-li vodní postel, nelezte do ní s jehlovými podpatky 😉 ).

Chůze na vysokých podpatcích je i není jednoduchá. Záleží na úhlu pohledu. Avšak pro nezkušené mohou být první krůčky spojené s jistými obtížemi ovšem ne takovými, které by se nedaly překlenout a zvládnout. Jste ženy a oproti nám mužům, máte k chůzi na podpatcích lépe přizpůsobené nohy už od přírody. Důkazem je spousta mladých i zralých žen, ladně vykračujících na jehlových podpatcích, jakoby šly v teniskách. Pro mnohé z vás ovšem pořád zůstává otázka: „Jak toto dokázat? Jak zvládnout chůzi na podpatcích, aniž by došlo ke ztrapnění vlastní osoby?“

Přestože se jedná o prakticky jednoduché cvičení, může to být někdy i časově náročné. Ovšem výsledek za tu námahu i trpělivost stojí. Hlavně se nenechat odradit prvními nezdary. Pokud chcete životem alespoň občas kráčet na vysokých jehlách, jste to jedině vy, kdo má tu moc i sílu to ovlivnit a dosáhnout kýženého úspěchu. Není větší odměnou, než když procházíte kolem skupinky mužů, kteří po vás očkem pokukují a přímo hltají každičký váš krok na klapajících podpatcích. Takže holky do toho a ať vám to klape 😉 .

Nejdříve si řekneme pár základních prvků, kterých je potřeba se vyvarovat.

  1. první kroky nezkoušejte na podpatcích vyšších než 6cm
  2. vyhněte se hladkým (kluzkým) povrchům, chlupatým měkkým kobercům a takovým podlahovým krytinám, které nejsou už od pohledu zcela bezpečné
  3. netrénujte v páskových nebo jinak volných střevíčcích
  4. nikdy nezačínejte trénovat bez patřičného procvičení a zahřátí svalstva
  5. neberte si za příklad chůzi modelek – neopičte se

Teď víte, co nemáte dělat, takže si povíme, co dělat máte případně musíte, abyste zvládly to, o co se snažíte. Bez újmy na zdraví či majetku.
Ke zvládnutí základního návyku na vysoké podpatky je nutné poznat vlastní stabilitu (rovnováhu) svého těla. Proto se postavte na špičky (bez bot) a se zavřenýma očima udělejte vpřed asi tak deset opravdu velmi pomalých kroků – pořád na špičkách. Soutřeďte se na držení rovnováhy, držení vzpřímených zad a propnutých nohou – ovšem tak, aby to nebylo křečovité. Pokud zavrávoráte, není to nic špatného, prostě si musíte věřit. Hlavně buďte obezřetné, abyste neupadly a nezpůsobily si úraz. Cvičení provádějte v místnosti, kde máte dostatek prostoru okolo sebe.

.

.

1) Nácvik rozcvičení a uvolnění svalstva
Součástí tréninku – cvičení, je i posilování svalů stehen, lýtek a chodidel. Rozcvičte se výpony „pata špička“ na místě. Stačí pět sérií po deseti cvicích. Poté pokračujte ve stejném stylu, avšak při chůzi. Kráčejte vpřed pata-špička, přičemž  při každém kroku došlápnete na patu a přehoupnutím přes délku chodidla se vypnete na špičku na níž přenesete celou váhu těla a stejným způsobem pokračujte i s druhou nohou. Cvičení provádějte pomalu s pravidelným dýcháním. Opět postačí pět sérií  (jedna série= deset až patnáct kroků, dle možností). Dalším procvičením protáhnete svaly. Kráčejte tzv. čapím krokem. Stoupněte si rovně snožmo (nohy s kotníky u sebe), vzpřímeně hleďte před sebe. Nedívejte se na zem! Toto je nejdůležitější prvek, který musíte důsledně respektovat a dodržovat. Cvičení provádějte bosé a před každým tréninkem, než si obujete střevíčky.

.

.

2) Volba výšky podpatků a střevíčků
Nyní potřebujete mít správnou obuv s tím správně vysokým podpatkem. Takže trochu laborace – měření. Posaďte se na židli tak, abyste měly kolena u sebe. Libovolnou nohu přehoďte přes koleno té druhé – volně. Chodidlo té nohy, kterou jste přehodily několikrát propněte v kotníku (postačí asi 5x) a uvolněte. Všimněte si, že i když máte chodidlo volně ve vzduchu, přesto nejsou prsty s chodidlem v jedné rovině. Toto je pro vás klíčový poznatek a velmi potřebný údaj pro další. Změřte (požádejte kámošku) „pomyslnou“ mezeru mezi patou a rovinou prstů. Většinou je to mezi 4-mi až 6-ti cm. Pokud naměříte více, jste šťastná žena, protože zrovna vaše nohy jsou anatomicky přímo stavěné k chůzi na podpatcích. Vy ostatní nemusíte být smutné, protože díky cvičení si můžete tuto dispozici vypěstovat. Pokračuji. Z naměřeného rozměru odečtěte jednu třetinu.

Ukázka výpočtu:  Vyšlo vám třeba 5,7 cm.
Takže 5,7  rozdělte na tři stejné díly. 5,7 : 3 = 1,9
Vaše třetina je tedy 1,9 a tu odečtěte od 5,7
Tedy 5,7 – 1,9 = 3,8
Výsledné číslo je 3,8

Tedy výška vašich podpatků by měla být 3,8 cm. Je mi jasné, že jen stěží budete shánět střevíce s podpatky, které měří přesně 3,8 cm. Proto zde nechávám jistou toleranci. Avšak podpatek by měl mít maximálně (!) 4,5 cm. Pokud se domníváte, že  je to nesmysl, mýlíte se. Každý půlcentimetr navíc, negativně ovlivní trénink. O tom se přesvědčíte později.
Tak abychom pokročili.
Když už známe potřebnou výšku podpatků, musíme si vybrat i správné střevíce. Páskové nebo dokonce řemínkové sandálky jsou pro cvičení zcela nevhodné o pantoflích nemluvě. Noha není držena plošně, nýbrž pouze několika úzkými pásečky a pokud chcete mít jistotu kroku, je k tomu nutné mít vhodnou obuv. Takže volíme mezi celouzavřenými lodičkami nebo kozačkami. V případě kozaček je libovolné, zda budou ke kotníkům nebo vysoké až ke kolenům. Důležité je, aby přiléhaly celou plochou k noze – přesněji k bokům chodidla (nesmí nikde tlačit!). Je to proto, aby se noha bočně nesmekala a vy měly cit/jistotu při každém kroku. Byla řeč o podpatcích. Nechám na vás, zda zvolíte klasické nebo klínové. Osobně doporučuji klínové, ale jak jsem napsal, je to jenom na vás. Pokud možno, vyhněte se velmi špičatým lodičkám. Zvolte raději obuv s polokulatými špicemi, protože se v nich prsty netlačí a nezačnou bolet už po několika minutách aniž byste udělaly jediný krok.

Shrnutí:
Pevné lodičky (kozačky) správné velikosti, podpatek (viz. výpočet) nebo klínový podpatek.

DOPORUČENÍ –
NIKDY NENOSTE STŘEVÍČKY, KTERÉ MĚLA NA NOZE JINÁ OSOBA. NEJEN KVŮLI HYGIENĚ (PŘENOSNÉ PLÍSNĚ), ALE HLAVNĚ PROTO, ŽE KAŽDÝ ČLOVĚK MÁ JINOU, OSOBNĚ SPECIFICKOU CHŮZI.
TO ZNAMENÁ, ŽE KAŽDÝ ŠMAJDÁ JINAK – VELMI HNUSNĚ, LEČ VELMI TREFNĚ ŘEČENO.

.

.

3) Jak se kontrolovat
Pokud chcete mít přehled o tom, co a jak děláte, když chcete vidět, jak vypadá vaše chůze na podpatcích, je vhodné umístit do místnosti v níž chůzi nacvičujete velkoplošné zrcadlo. Mělo by být alespoň tak veliké, abyste mohly sledovat své nohy přinejmenším od kolen dolů. Vždy kráčejte směrem k zrcadlu tak, abyste se viděly. Má to své výhody, ihned vidíte jaké děláte chyby a můžete se jim vyvarovat. Docela skvělou vychytávkou je použití kamery. Ať už té, kterou máte ve svém NOTEBOOKU nebo běžné ruční, případně v mobilním telefonu nebo digitálním fotoaparátu. Před začátkem tréninku kameru zapněte, nasměrujte do požadovaného prostoru v místnosti a můžete začít. Po skončení si máte možnost přehrát celý průběh vašeho snažení a zhodnotit, zda se vám dařilo či ne. Buďte zdravě sebekritické.
V žádném případě se nesnažte kopírovat chůzi modelek. Jednak se tak běžně nechodí, a za druhé to vypadá komicky až trapně. Co smíte ze světa modelingu použít, je položená kniha na vaši hlavu. Tím získáte zřetelnou kontrolu nad vzpřímeností i plynulostí pohybu. Kniha však musí být položena přesně v pomyslné vertikální ose středu vašeho těla. Jako dobrý nápad se mi jeví i to, když nacvičovat nebudete sólo, ale bude vás víc. Vzájemná kontrola a pomoc je lepší a výrazně pomáhá k rychlejšímu dosažení výsledků, než být sama a dělat chyby, které nejste schopna postřehnout.

.

.

4) Princip chůze – kroky
Je hloupost si myslet, že neumíte chodit. Tedy pokud je vám víc než dva roky ;-).  Nemusím určitě sáhodlouze vysvětlovat mechaniku chůze. Postačí pouhé připomenutí, že se při chůzi pohybují i ruce v rytmu kroků diagonálně vůči nohám. Levá noha – pravá ruka a pravá noha – levá ruka. Všichni víme o co jde – předpokládám. Čím rychlejší je pohyb nohou, tím rychlejší (stejný) je pohyb rukou.
Jakousi pomůckou může být provázek natažený těsně po zemi od jednoho konce místnosti ke druhému (nebo nakreslená čára, případně linka vzoru (spoje) podlahové krytiny apod.) v místě, kde provádíte chůzi proti zrcadlu. Po tomto provázku (čáře, lince – dále jen provázku) budete kráčet. Snažte se kráčet tak, aby se vnitřní část chodidla překrývala nebo aspoň dotýkala provázku. Při chůzi NESMÍTEkřížit nohy, tzn. nedávejte nohy křížem před sebe. Protože se přerazíte a protože nejste na předváděcím módním molu pro modelky. Pokuste se o to, abyste byly schopny udělat alespoň deset kroků než dojdete na konec místnosti.
Když už je řeč o krocích, musíte mít na paměti i jejich délku. Styl chůze rozverného jezeďáka (zemědělce) je totální propad. Dlouhé kroky se k ženě nehodí a to ani v případě, že velmi spěchá. Maximální délka kroku by měla odpovídat jedné a půl stopě vaší velikosti chodidla.  Je-li velikost vaší nohy 40, což je 25,7cm, pak délka vašeho kroku MUSÍ být 25,7 x 1,5 což je 38,5cm. To má i své opodstatnění. Pakliže kráčíte na podpatcích, nemůžete jít pata-špička. Nýbrž opačně – špička-pata. Získat tento návyk není až tak jednoduché, ale výška samotných podpatků vás k tomu přinutí. Když tento návyk vpravíte do svého podvědomí, stejně tak nikdy chodit nebudete. Ve výsledku budete pokládat plošně celé chodidlo. To je vpořádku, tak by to mělo i být. Proto se učte kráčet tak, jak jsem napsal -> ŠPIČKA – PATA.

PAMATUJ SI:

Těžiště těla by mělo spočívat z 60% až 80% na špičkách. Důvod je prostý. Při přecházení po nerovném terénu takto předejdete nekontrolovanému pádu nebo poškození podpatku (vylomení, zlomení, podlomení).

Na roštech velkých rohoží obchodních center,  našlapujte POUZE na špičky. Jen tak se podpatek nedostane do mezery v roštu. Proto uvážlivě volte výšku podpatků, abyste byly schopny udělat několik kroků pouze na špičkách, aniž by se podpatek dotkl země.

Klínové podpatky jsou v jakémkoli ohledu pohodlnějším a mnohem bezpečnějším řešením pro chůzi než jehly.

Střevíce nesmíte mít takové, abyste je musela přidržovat svými prsty.

Střevíc má na noze pevně držet sám a přesto musí být volný tak, aby umožnil pohyb prstům.

Správná dámská obuv by měla držet na noze díky nártu a ne díky prstům nebo patě.

Nakupujte s rozvahou a rozumem. Než vložíte nově vybrané boty do košíku, pořádně si je vyzkoušejte – obě současně.

Různé ozdoby jako cvočky, nýtky, švy, kamínky apod. jsou sice efektní, ale prakticky pokaždé jsou důvodem krvavých puchýřů a slz. Pro zimní období, takto ozdobené boty nejsou vhodné. Kov je velmi dobrý vodič nejen elektřiny, ale i tepla.  Díky tomuto „tepelnému mostu“ mohou pří delším pohybu v mrazivých zimních dnech, vzniknout i nepatrné lokální omrzlinky. A to i v případě, že máte na nohách teplé ponožky.

Pokud musíte mít silonky, kupte si gelové vložky do bot. Vložky zabrání sklouznutí nohy v botě a tím vtěsnáním prstů do špičky střevíce.

Střídejte v půběhu dne výšku podpatků. Avšak nikdy se z podpatků nepřezouvejte do tenisek!! Je to velký skok a můžete si způsobit i zánět šlach.

Kamkoli jdete, berte si (pro jistotu) s sebou jiné náhradní střevíce s nižším podpatkem.

Nezůstávejte na podpatcích nehybně stát, ani na krátkou chvíli. Přešlapujte. Přešlapováním umožníte krevnímu systému ve správné cirkulaci do dolních končetin. Jen tak se okysličená krev dostane až ke konečkům prstů.

.

.

5) Schody
Schody jsou poměrně rafinovanou pastí hned po rohožích. Snažší je kráčet po schodech vzhůru, než dolů.
Při chůzi do schodů jděte tak, abyste na schod pokládaly pouze přední část chodidla – tedy celou plochu špičky, přičemž podpatek (pata) musí být mimo schod tak, aby bylo umožněno přirozenému propružení chodidla při stoupání do schodů. Vystupujte stylem levá-pravá, při současném přidržování se zábradlí nebo partnerova rámě. Nedívejte se přímo pod nohy, ale asi tak o čtyři až pět schodů výše než jste.
Pohyb po schodech dolů je bezpečnější výtahem, ovšem ne vždy je výtah k dispozici. Máte na vybranou ze tří možností.
Zujte střevíčky a bosky schody seběhněte, jak jste zvyklá (záleží na společnosti a prostředí, v němž se aktuálně pohybujete – NEDOPORUČUJI) nebo klasicky – obutá v jehlovkách sejdete pěšky a konečně, v náručí partnera (mužského doprovodu). Pokud musíte cestu ze schodů absolvovat sólo a přitom si zachovat dekórum a vážnost, musíte kráčet bokem. Nekřižte nohy. Sestupujte tak, že se ke schodišti postavíte bokem, libovolným. Tu nohu, která je blíže ke schodům položte o schod níž a druhou jen přikročte k té první. Takto sestupujte dokud nebudete dole. Dávejte přitom pozor, abyste podpatkem nezavadily o hranu schodu. Jednou rukou se přidržujte zábradlí či partnera a druhou (je-li toho potřebí) přidržujte (nadzdvihujte) předek dlouhé sukně vaší garderoby, abyste si ji nepřišláply. V tomto případě je opravdu nutné, abyste se dívala kam šlapete, takže je povoleno se dívat přímo pod nohy. Tento způsob sestupování ze schodů je jediným, pokud máte opravdu vysoké podpatky t.j. 8cm a vyšší. Na nižších můžete, pokud jste schopny to zvládnout běžným způsobem, jak jste zvyklé. Přesto pravidlo opatrnosti je stále aktuální a opora partnera žádoucí. Ideální a záviděníhodný způsob je, se nechat ze schodů snést mužem – gentlemanem. Těch je málo a ti kteří by byli i ochotni, jsou pro tento výkon fyzicky nepřipraveni. Načež je vám souzeno a nezbývá nic jiného, než jít po vlastních a riskovat společenské Faux pass (fo-pa neboli trapas, znemožnění).

Zdroj YouTube:

Snad nejhorším obdobím pro vysoké podpatky je zima. Mráz, sníh, břečka – to všechno poskují zimní rozmary počasí. Nejen pro obuv je to zkouška kvality, ale i pro nás. Nejsem zastáncem nošení ruských válenek, ale někdy to prostě jinak nejde. V zimě doporučuji vysoké kozačky na vyšším klínku a platformě. Platforma chrání před promrznutím nohou a klínek je bezpečnou náhražkou podpatků.  Ovšem pozor.  Moje zkušenosti říkají, že i při dodržení toho, co jsem v předchozí větě napsal, se při i malých mrazech (lehce pod nulou) stává, že prsty silně prokřehnou. Poměrně dost to bolí. Nepomáhají ani o číslo větší kozačky a troje teplé ponožky. Je to tím, že se chodidlo tlačí při chůzi do špičky v botě, tím pádem jsou prsty těsně semknuty, nemají možnost pohybu a venkovní mráz už dokončí dílo. Než dorazíte z obchodu domů s nákupem v rukách, prsty na nohách už necítíte. Proto v mrazech nedoporučuji obzvlášť vysoké podpatky. Zcela postačí do šesti centimetrů, v případě, že se vysokých podpatků nehodláte vzdát ani když mrzne. Zimní obuv s vysokými podpatky vybírejte obzvlášť velice pečlivě a s rozumen. Důležitější než vzhled, je v tomto případě účel a kvalita. Obuv má být hřejivá, nepromokavá a přitom vzdušná a lehce udržovatelná. Proto zapomeňte na vietnamské módní kozačky nebo sněhule. Investice do obuvi je investicí do toho, jak vám budou nohy dlouho sloužit. Přestože mám k výrobkům značky BAŤA osobní výhrady, přesto musím pochválit kozačky tohoto výrobce. Na přelomu roku 2007-8 jsem si zakoupil kozačky na 10,5cm vysokém klínu. Jsou celokožené, zateplené. Mám je dosud a pořád mi slouží. Mám dva vzhledově různé modely, ale typově tejné. Jeden pár mě vyšel na necelé dva tisíce korun. Edice těchto modelů se baťovcům povedla. Nejenže jsou hezké, ale jsou i plně funkční. A o co jde především, jsou lehce udržovatelné. Jediné co kůži nesvědčí je posypová sůl na chodnících, ale i to jsem si vyřešil. Podobný typ kozaček jsem viděl i u Vietnamských soudruhů, jenže … . Obuv byla celoplastová (materiál PU – polyuretan + guma), lepená (a ještě blbě) a protože to byl zrovinka hit sezóny, stály 7 stovek. Chudák holka/ženská, co si takové botky koupila. Určitě byla ráda, pokud jí vydržely aspoň jednu zimu, ale měla levné hitovky na jednu zimu za 7 kil. Já mám extrahitovku za nějakých 18 stovek (jeden pár) už pět a půl zimní sezóny a pořád to nevypadá, že bych se s nimi měl rozloučit. Stále vypadají luxusně a to i přesto, že v nich “courám” denně. Tak nějak si myslím, že jsem to pořád já, kdo ušetřil a vlastně i vydělal, protože mě jedna zimní sezóna  s těmito kozačkami doposud vyšla na nějakých 645 Kč (za oba páry) a vidina ještě mnoha dalších zim, jež mne s nimi ještě čeká a vědomí toho, že s každou další zimou, ty moje boty budou levnější oproti těm vietnamským, které si mnohá z vás kupuje, protože jsou „LEVNÉ„,mne zcela drží v klidu a pohodě. No já nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit koupit si levné boty. Ale to jsem poněkud silně odbočil, přestože tématicky můj názor zcela koresponduje s tím, co jsem tu napsal.

Jestli budete chtít vědět víc, nebojte se napsat komentář s dotazem. Rád odpovím na vše, co se tématu týče. Moje znalosti i zkušenosti jsou bohaté a mám z čeho čerpat. Vím že nepíšu hlouposti a proto si za svými názory, radami a nápady pevně stojím.

11 responses to “Jak se naučit chodit na podpatcích

  1. Dobrý den,chtěla bych se zeptat zda máte zkušenost s vysokými podpatky při řízení auta. Jsem v chůzi na jehlách začátečník,zatím dle Vašich rad trénuji doma a hurá jde to! Díky Lenka

    • Dobrý den slečno Lenko.

      Ano, když řídím svůj automobil, jsem obutý v botičkách s jehlovými nebo klínovými podpatky. Hrozná představa, že bych řídil a na nohách měl třeba tenisky (před pár lety jsem to kvůli okolnostem podstoupil a cítil jsem se jako začátečník). Také jsem zjistil, že díky podpatkům mám „lehčí“ nohu na plynu. Spotřeba pohonných hmot na 100km je o zhruba 2 litry nižší, než když jsem kdysi (v tomtéž autě) měl na nohách obyčejné rovné boty. Přestože jsem nikdy neměl žádný problém při řízení – v podobě zaklíněné boty mezi plynový a spojkový pedál nebo pod některým z pedálů, přesto jízdu v podpatcích nedoporučuji. Hlavně pokud se jedná o botky s vysokou platformou a hladkou podešví (bez vzorku). Obzvláště začátečníci by si měli dát veliký pozor, na jízdu se soutředit a když už chtějí mít při jízdě za volantem obuté střevíčky s vyššími podpatky, měli by si odpovědně rozvážit i výšku podpatků. Vhodnějšími botkami pro začátek bych považoval klínkové celouzavřené a šněrovací nebo na zipové zapínání. Platformu pokud možno žádnou nebo jen minimální , to kvůli citu na pedálech. Ovšem, jak jsem se zmínil na začátku, pořád existuje riziko, že se může noha i s botou sesmeknout z pedálu (třeba brzdového) a neštěstí je hotovo. Mezi řidiči je velmi dobře známá hláška „Co neubrzdíš, to už neukecáš“.

      Dále je nutno počítat s tím, že podpatky nejen zvyšují celou postavu, ale zároveň prodlužují nohy. Ve stoje opticky, ovšem za volantem i 5cm pod patou navíc, je celkem zřetelně cítít a znát. Může se i stát, že se svými koleny nevejdete pod volant. Posez na sedadle je také nepřirozený (pro ženu), kolena jsou více od sebe, než při rovných botech. Je na každém, aby rozumně zvážil rizika, komplikace a především bezpečnost nejen tu vlastní.

      Pokud se rozhodnete i přes veškerá varování v lodičkách řídit automobil, počítejte s touto nevyhnutelností – mnohem častěji budete muset měnit gumový kobereček pod pedály. Důvod je jasný. Podpatky za velmi krátký čas „provrtají“ díru skrz, následkem čehož se nečistoty a vlhko dostanou mnohem snadněji na vnitřní koberec a plechovou podlahu. Začínejte stejně, jako při trénování chůze na podpatcích. Od nízkých – cca 5cm podpatků a postupně zvyšujte. Jde o to, abyste si vštípila veškeré pocity, které vyšší podpatky při řízení vozidla, skýtají. Určitě se vyskytne situace, která Vás překvapí a budete muset bleskově reagovat. Věřte mi – pokud nemáte vžité automatické reakce za „normálních“ podmínek, podpatky to ještě více zkomplikují. Přesné místo položeného podpatku na podlaze vozu je nutné, jinak hrozí zmíněné sesmeknutí s katastrofálními následky.

      Vysoké podpatky a řízení automobiluFacebook

      No, ale abych Vás jenom neděsil. Máte-li zvládnuté běžné řízení automobilu, jsou-li Vaše reakce správné a bleskové, můžete se pokusit o první jízdu na nějaké nefrekventované silnici nebo parkovišti. Zkoušejte couvání, jízdu vpřed, brždění i řazení (pokud máte manuální převodovku) řadící pákou se sešlápnutou spojkou. Nespěchejte, chovejte se při jízdě klidně a s rozvahou. Doporučuji – nejen Vám, ale všem, kteří mají stejné přání mít na nohách střevíčky s vysokými podpatky při řízení vozidla – než se poprvé rozjedete, v lodičkách si „ohmatejte“ pedály „na nečisto“ ve stojícím nenastartovaném voze. Zapamatujte si, kde jsou pedály, polohu nohou i podpatků. Vyzkoušejte si i smeknutí boty z pedálu. Zjistěte, jestli je možné zaklínit botu mezi pedály a pokud ano, tak vyzkoušejte jak ji lze nejrychleji vyprostit.

      Vysoké podpatky a řízení automobiluFacebook

      PEDÁLY

        Spojka a brzda

        Při jízdě nemějte opřenou špičku boty o pedály. Držte nohy tak, abyste se obuví pedálů nedotýkala.

        Plynový pedál

        Podpatek mějte tak, aby nespočíval přímo pod pedálem, hrozí totiž zaklínění pedálu o podpatek. Pedál sešlapujte pouze špičkou – tedy pouze prsty. Chce to cvik a trochu více síly. To neznamená, že byste měla mít při sešlapování plynového pedálu nohu ve vzduchu. Podpatek musí spočívat pevně opřen, avšak volně bez tlaku na něj, na podlaze. S brzdový a spojkovým pedálem se to odvíjí podle okolností. Buď nohu nadlečíte (přizvednete) a pak provedete požadovanou akci, nebo pouze nohu „zhoupnete“ na podpatku – špičkou nohy směrem k podlaze vozu zatlačíte na pedál. Tu správnou pozici i polohu podpatků, která je vyhovující si najdete podle svého, ovšem je důležité si tuto polohu pamatovat a vžít si ji. Musí to být pohodlné a zároveň akceschopné v jakékoli situaci, která se při řízení vozidla naskytne.

        EDIT 9. 5. 15: Je celkem možné, že si budete muset posunout i sedačku řidiče. Vzhledem k výšce podpatků se vlastně, jak jsem už psal, prodlouží nohy. Díky tomu, bude potřeba sedák posunout poněkud dozadu. Ovšem může se i stát, že vlivem odsunutí sedačky nedosáhnete rukama na volant a budete se muset k volantu přiklánět. Je to nepohodlné, bezpečnostní pás Vás bude táhnout zpět do sedačky a i takto může nastat velmi nebezpečná situace – třeba vysmeknutí volantu z rukou. Vzdálenost sedačky tudíž volte takovou, abyste pohodlně dosáhla na volant a přitom se pod něj vešla se svými koleny. Pořád však platí, že řídit automobil v bezpodpatkové obuvi je bezpečnější a rozumější. Mějte své lodičky v příruční tašce a před vystoupením z vozu, se do nich přezujte. Dělejte to tak aspoň do doby, než si získáte na odlehlém místě (bez dopravního provozu) svým tréninkem jízdu v podpatcích.

      Na You Tube je poměrně dost videí, která jsou sice určena pro jistou skupinu uživatelů, ale některá celkem dobře ukazují, jak v podpatcích pedály zvládnout. Hledejte >> High heels Pumping pedals <<, určitě se zobrazí pár relevantních ukázek.

      Vysoké podpatky a řízení automobiluFuss-schuhe.de

      Těší mne, že jsou Vám moje rady k užitku a pomáhají Vám vysoké podpatky zvládnout. Snad i tato odpověď bude mít pro Vás stejný užitek. Promiňte, že odpovídám až nyní. Dříve jsem neměl šanci se odpovědi věnovat.

      Děkuji Vám, že mne čtete. Přeji Vám hodně zdaru na vysokých podpatcích a hlavně, výběru střevíčků věnujte čas i trpělivost ;), i ty nejkrásnější střevíčky dokáží zničit radost i nohy, pokud tlačí nebo se zouvají 😉
      Krásný den

      HighHeelsExpert
      Podpis ©2014

    • Dobrý den, paní doktorko.
      Velice si vážím Vašeho komentáře a naprosto s Vámi musím souhlasit. Celý život se musíme něčemu učit a neustále zdokonalovat vše, co již umíme.

      Text ze stránky Vašeho hypertextového odkazu, vypadá jako moje práce. Tvůrce stránky si zřejmě okopíroval můj text, provedl korekturu, aby to nebylo tak do očí bijící a zveřejnil, jako své dílo. Poznám svůj sloh i logiku textu, nehledě na drobné „překlepy“, které dělám úmyslně, abych měl jistotu. Málokterý plagiátor si toho všimne.

      Jsem rád, že si mých stránek všiml i někdo z lékařského oboru. Doufám jen, že s mými informacemi o Chůzi na vysokých podpatcích a o tom, jak se na nich naučit chodit, alespoň v základu trošku souhlasíte 😉 .

      Přeji Vám krásný zbytek dne a velmi úspěšnou praxi.

      HighHeelsExpert
      Podpis ©2014

  2. Pingback: Nehrb se – na vysokých podpatcích mít eleganci a styl, je umění | High_Heels_expert

  3. Poznámka pro všechny:

    Do komentářů nepište žádné své soukromé údaje ani kontakty. Pokud očekáváte mou odpověď a chcete abych odpověděl na konkrétní VAŠI emailovou adresu, zadejte ji do přihlášení pro vložení Vašeho komentáře. Je to prosté, pokud napíšete nějakou smyšlenou emailovou adresu, moje odpověď se k Vám nikdy nedostane, avšak ne mojí vinou.

    Opakuji to znovu –

    Žádné kontakty ani soukromé informace neukládám, nezveřejňuji ani nepředávám třetím subjektům.

    Uvědomte si, že cokoli o sobě do komentáře napíšete, je po mém schválení okamžitě věřejně vidět.

    Proto nepište svá pravá jména, adresy, e-maily ani telefonní čísla.

    Dále si vyhrazuji právo na gramatickou korekci Vašich textů.

    Hrubé urážky, napadání či jiné útoky okamžitě likviduji.

    Proto se snažte psát normálně, věcně a slušně.

    Chráním nejen sebe, ale i Vás.

    Snažte se to pochopit.

    DĚKUJI VŠEM

    😀

    HighHeelsExpert
    Podpis ©2014

  4. Dobrý den.
    Měla bych na vás otázku, jak byste mi vysvětlil tohle.
    Běžně chodím na 8 – 12cm podpatkách, ale nedávno jsem si koupila sandále na asi 5 cm podpatečku.

    Sandále na 5 cm podpatku

    Líbily se mi pro svou jednoduchost, proto jsem si je koupila. Jenže mě zklamaly. Když v nich někam jdu, připadá mi, že moje chůze je nějak divná. Jako bych byla chromá nebo měla cizí nohy. Není to o bolesti, ale o pocitu. Jak v nich jdu, připadám si zvláštně. Ty nízké podpatky mi vadí a je to, jako bych na podpatkách vůbec neuměla chodit. Ale když si obuji lodičky s 10 cm podpatkem, co běžně nosím, je to jiné. Jdu úplně normálně, cítím se pohodlně, uvolněně a ne, jako bych měla nějakou prazvláštní disfunkční chorobu nohou.
    Na stránkách píšete, že pro výuku mladých holek, co chtějí chodit na podpatkách, jsou lepší nízké podpatky. Třeba máte pravdu, ale jak mi potom vysvětlíte, že já na 5 cm podpatkách mám problémy, ale na 10 cm ne? Otevřeně můžu napsat, že na podpatkách umím chodit velmi dobře, pro mě ani 12 cm jehly nejsou problém. Netrpím bolestmi, nemám křeče a ani neznám únavu nohou. Všechno se změní ve chvíli, když mám tyhle nízké. Z nich mám opravdu trauma, spíš psychické. Nevím jak přesně popsat své pocity, ale přirovnala bych to k situaci, kdy děláte něco úplně poprvé a nevíte co a jak. Tak mi prosím vás řekněte, v čem je problém. Když už jsem ty sndále koupila, tak je chci nosit, ne je vyhodit nebo prodat jenom proto, že v nich jdu jako bych měla svázané nohy. Děkuji za odpověď, Lea.

    • Dobrý den, paní (slečno) Leo
      Děkuji Vám za tuto otázku. Abych byl upřímný, nevím jak správně odpovědět na něco s čím nemám vlastní zkušenosti. Proto to vezmu z druhého konce. Podle obrázku soudím, že nejde o zboží z tržnice za pár stovek. Mám za to, že se jedná o nějakou značkovou italskou obuv. Takže pochybuji o chybné konstrukci střevíčků, ale zcela toto vyloučit nelze.
      Ve Vašem případě se může jednat o více aspektů, které způsobují jisté nepohodlí při chůzi. Zmiňujete se, že umíte vcelku dobře chodit na poměrně vysokých podpatcích. Možná právě toto může být příčinou, díky níž si Vaše nohy přivykly vysokým podpatkům už natolik, že nízké podpatky jsou spíše překážkou, než předpokládaným pohodlím. Kdybyste pociťovala jakoukoli bolest dolních končetin, počínaje bolestmi svalstva a šlachami konče, bylo by to jasné. Vy však tyto potíže nemáte, takže Vaše svalstvo i šlachy jsou v normálním stavu – nezkrácené. Nehodlám tvrdit že to vyjde, ale zkuste v těchto sandálcích chodit nejprve doma. Pokud možno denně, aby si Vaše nohy na tuto obuv zvykly. Jak říkám, je to jenom pokusné řešení. Avšak pomoci by mohlo.
      Jedná-li se o značkové střevíčky mohou být bezvadné kvality. Avšak občas se stává, že konstrukce jedné boty z páru může mít neznatelnou vadu. Úplně postačí, aby kupříkladu podpatek byl lehce mimo osu střevíce způsobil nemalé potíže při chůzi. Mnohdy se stvává, že takové boty jsou prakticky nenositelné. Tady by pomohla reklamace nebo výměna za jiný pár stejného modelu. Když už je řeč o podpatku, důležité je i jeho správné ustavení. Tím myslím nejen podélnou osu boty, ale i svislou osu vzhledem k zemi i noze. Podpatek nesmí být vykloněný vzad (vyvrácený) ani podlomený (podsunutý pod chodidlo – směrem dopředu). Další možnou příčinou může být i žena, která si střevíce zkoušela ještě před Vámi. Mohla při tomto zkoušení obuv poškodit aniž by o tom sama věděla. Bohužel to je riziko, které na sebe bere nejen prodejce, ale i zákazník.
      Ovšem osobně se víc přikláním k faktu, že Vaše nohy jsou přivyklé jen na vyšší podpatky a Vy toto budete muset změnit cvičením. Jako byste se na podpatcích učila chodit od začátku. Nemějte obavy, není to zdlouhavé. Jde pouze o zvyk na jinou polohu chodidel při nízkých podpatcích. Domnívám se, že v obuvi bez podpatků tyto negativní pocity nemáte.

      Nevím zda pro Vás byla moje odpověď přínosná. Potřeboval bych více informací, co se Vaší velikost nohou týče, v jakém stavu máte příčnou a podélnou klenbu, zda-li nejsou zborcené. Budete-li chtít vědět více, napište mi svůj mail do komentáře a já Vám soukromě odpovím . Komentář se nezobrazí pokud ho neschválím. Soukromá data a informace o svých přispěvatelích neukládám ani nearchivuji, okamžitě je mažu.
      Přeji Vám hezký den HighHeelsExpert – Jan

    • Vážená slečno (paní) Leo

      Dodatečně jsem se ještě zabýval Vaší otázkou a trošku se informoval u svých kolegyň i kamarádek. To, co jsem se zjistil, mě poněkud překvapilo.
      Pocity, které jste popsala ve svém dotazu, mají pouze ty ženy, které chodí pravidelně a výhradně jen na vysokých podpatcích (cca od 9cm výše).
      Ženy, které tyto pocity nemají, kráčí ve střevíčcích s nízkými (max. 7cm), či žádnými podpatky.

      Z toho vyplývá jedno, nejde o problém. Zmiňovaných nepříjemných pocitů se lze pohodlně zbavit střídáním výšek podpatků. Od nejnižších po nejvyšší (a opačně), které jste schopna zvládnout. Ve Vašem případě asi 12cm. Ničeho se neobávejte. Normálně choďte i nadále ve střevíčcích s vysokými podpatky, na které jste zvyklá a během dne, v rámci Vašich možností je střídejte s těmi nízkými. Výsledek by se měl dostavit během několika dnů, pokud se už tak nestalo. Přeji Vám skvělý a úspěšný den.

      HighHeelsExpert

    • Zdravím zúčastněné. Chtěla bych přidat svou zkušenost a je zvlaštní v tom, že je stejná jako ta vaše, protože ani mě v těchto nízkých podpatkách bohužel nejde s grácií chodit. Přičemž mi ani 15cm podpatky problém nedělaj. V takovéto nízkocentimetrové úrovni, si taktéž připadám nemotorná a úplně mě děsí fakt, že chodím legračně a někdo si může o mě myslet, že to neumím :-). Přitom jsem zkusila stejnou vysku klínovek a bylo to v pohodě … takže to beru jako nevysvětlitelné, jelikož stejně jako vy, když si vezmu 8 az 9 cm podpatky, je zase všechno ok :-). Podotýkám, že v botech bez podpatků, se mi chodí normálně, sice si připadám jak trpaslík, ale nechodím jako kachna :-). Takže nezbývá nic jiného, než botičky uložit na poličku anebo v horším případě prodat …
      Přeji hezký večer a hodně úlovků – v podobě krásných (vysokých) botiček 🙂

      • Milá a Vážená slečno (paní) Anno.
        Děkuji Vám za velmi krásný komentářík s Vašimi zkušenostmi.
        Vidíte, to mě nenapadlo vyzkoušet stejně vysoké klínové podpatky, jako jsou zmíněné kačenky. Je vcelku možné, že i já případně paní (slečna) Lea bychom došli k názoru, že problém je pouze v botech, nikoli v nás.
        My, kteří holdujeme vysokým podpatkům, zřejmě nemáme vlohy pro nízké pidi-podpatečky a proto na nich neumíme chodit. Je však spousta jiných žen, kterým takto vysoké (pro nás velice nízké) podpatky zcela vyhovují. Jak už jsem psal v dřívější odpovědi na jiný komentář. Podivné pocity na nízkých podpatcích provází i mě. Kdežto u „normálně“ 10 – 12cm vysokých podpatků, tyto pocity nemám. Zvláštní pocit přepadávání vzad a jakoby nepřirozená chůze na něčem zvláštním se na vyšších podpatcích neprojevuje. S podivem je i to, že ani v klasické sportovní obuvi. Té ovšem neholduji. Mám, nebo spíš jsem měl pouze jeden pár. Jak jsem psal v rubrice „O mě“, na vysokých podpatcích kráčím od nějakých svých 12ti let. Takže moje zkušenosti mohou být úplně srovnatelné se zkušenostmi kterékoli ženy kráčející taktéž celý život na vysokých podpatcích.
        Navzdory tomu nerozumím aspektu „podivných pocitů“ na kačenkových podpatcích. Možná je to dáno právě jejich výškou a tenkým podpatkem. Možná, kdyby podpatek byl stejně široký jako je pata, podivné pocity by se nemusely projevit. Jistě to však nevím, protože jsem to nezkusil a ani nemám nic jiného k porovnání, z čeho bych vycházel. Čím je podpatek vyšší, tím se rovina kolmé osy těla a váhy přenáší více na špičku nohy – na prsty, čímž je postavení celého těla jiné. Při nízkých podpatcích je váha i osa těla téměř rovnoměrně rozložena na celé chodidlo, což zřejmě způsobuje pocity vrávorání a klopýtání. Je to asi jako kdyby pod patami byl 3-4cm vysoký kamínek, který si vynucuje pozornost s důsledkem nejistého kroku a rovnováhy při chůzi. To jsou ovšem moje osobní spekulace, které nemám ničím podložené.
        Nejsem proti nízkým podpatkům, avšak také nejsem jejich zastáncem. Vysoké podpatky mají styl a zosobňují výraznost i jedinečnost toho, kdo na nich kráčí. Přiznávám, jisté utrpení díky vysokým podpatkům existuje. U někoho více, u jiného méně.
        Nízké podpatky jistě snižují možnost projevu některých bolestí, ovšem otevírají pomyslné dveře bolestem jiným. Proto doporučuji toto:
        Jste-li zvyklá na vysoké podpatky a to mezi 9 – 15cm, pak tuto výšku noste i nadále a v tomto rozmezí ji v průběhu dne střídejte. Ovšem pokud k tomu máte možnost. Pakliže celé dopoledne a část odpoledne trávíte pouze na 12cm jehlách, v žádném případě doma neobouvejte pantoflíky – bačkory bez podpatku. Je to šok nejen pro nohy, ale i pro Vaši páteř. Pohodlnější a zdravotně přijatelnější jsou domácí klínové nazouváčky, se zhruba 7-9cm vysokým klínkem. Vaše nohy si odpočinou a páteři nezpůsobíte nárazovou změnu pozice postavení, jakou měla skoro celý den. Jednoduše řečeno, nohy ani záda nebudou bolet. Aby si nohy odpočinuly zcela, doporučuji příjemnou masáž pomocí sprchy a vlažné vody. Tuto zakončete krátkým ošleháním proudem studené vody. Pokožka se prokrví a svalstvo dostane možnost, aby se uvolnilo z křeče. Pak je možné i chodit bosky, což pokládám za vůbec nejlepší terapii po celodenním chození na závratně vysokých jehlách.
        Tak to by bylo asi vše pro odpověď paní (slečně) Anně. Děkuji Vám za příspěvek a těším se na případné další Vaše postřehy a komenty. Díky, HighHeelsExpert

        Vy, milé dámy, které nosíte výhradně nízké podpatky do cca 5 cm, doporučuji to samé. Neměňte výšku podpatků, která je nad Vaše síly. Pokud však se stane, že si budete chtít občas vyjít na 11 – 13cm jehlách, je potřeba předem na toto Vaše nožičky pomalu a postupně připravit. Existují pro to vhodné protahovací a posilovací cviky. Výšku svých podpatků postupně zvyšujte, až dosáhnete té, která odpovídá jehličkám, které si plánujete vzít. Je také alternativa, že pokud nejste až tak společensky aktivní a jen zhruba 2 – 3x do roka si někam vyrazíte s přáteli, pak je možné do vysokých podpatků skočit rovnou. Ovšem není to bez rizika pohmoždění svalů a týdenní pracovní neschopnosti.

... a váš názor? Určitě máte něco, co byste k tomu chtěli říct. (https://highheelsexpert.wordpress.com/2015/11/08/jak-napsat-komentar/)

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s